Pro neruštináře: Sankt Petěrburg...:) - aneb jak to všechno bylo, když jsmese vydali do Ruska!
Bylo to super. Co vám budu povídat. Bylo to ve dnech 22.-25.3., takze opět všechno píšu se zpožděním, ale ono to asi jinak nejde, protože když dorazíte zpět v neděli večer a hned od druhýho dne máte školua daedlines, jinak než až po škole to napsat nemůžu.
1.den- čtvrtek
Hned od rána to bylo napínavý. Sraz byl před školou v šest ráno - naštěstí jsem jela s jednou holčinou autem a nemusela jsem na kole...Byla jsem tudíž včas, což se nedá říct o jedné z holek, která v půl sedmý byla vzbuzená telefonem naší průvodkyně aby nám řekla, že se teď vzbudila a bydlí 5km od centra. Takže jí průvodci dali limit a protože nedorazila, jeli jsme bez ní. Bylo nám jí trochu líto, protože počkat jsme možná mohli... Pak už bylo všechno v pohodě a cesta docela utekla, protože jsme spali ,někdo mastil karty...znáte to. Na hranicích to bylo v poho z finský strany, z ruský to bylo horší - asi tak milion kontrol a nejlepší to bylo v budově, kde na celej autobus byl jeden člověk a trvlo to dlouho...Alepustili nás tam všechny,takže pohoda...Příjezd do Petěrburgu byl zajímavej, všichni vyndali foťáky a mohlise přetrhnout ve focení přes skloautobusu. Město bylo totálně zacpaný autama, ale nakonec jsme se dostali až k hotelu Moskva. Po převzetí klíčů jsme hledali pokoje, byla to show, protože hotel se přestavoval, takže jsme jeli výtahem nejprve do pátýho patra a pak jsme měli vzít schody nebo výtah do sedmýho. Nebylo to značený, takže když jsme po chvíli našli pokoj, bylo to docela příjemný si sednout... Fakt luxusní pěkný pokoje, jen jedinou vadu to mělo, nikde se nemá pít voda z kohoutků...Ale co...Tak jsme se s Magdou, Seanem a Yannickem vydali na prohlídku města, prošli jsme toho docela dost- Něvský prospekt, kolem Kazanský katedrály, hl. vlakáče...mají tam docela supr budovy pro metro - jsme chvíli přemýšleli, který z těch divadel to může být, načež mě napadlo, že vlastně umim číst azbuku, tak jsme se docela nasmáli při zjištění, že ono "divadlo" je metro...:)) No po skoro třech hodinách procházení se všude jsme toho měli docela dost a šli do hotelu. Sprcha bodla a v půl devátý jsme jeli na "Ruskou večeři" - tradiční jídlo, pití (co to asi je???) a hudba. Bylo to super, nadlábli jsme se totálně a pak jsme vypili jednu, dvě, tři...flašky vodky u našeho stolu a poté vyrazili do klubu. Trošku mě lidi naštvali, protože šli na haus, na kterej fakt netancuju. Tancuju zřídka, ale tancuju. Ovšem haus, to je moc. A tak jsem chtěla s klucíma jet domů, ale než jsem se vrátila z WC, byli pryč, prevíti opilí. Ostatní jsem nemohla najít, zřejmě tancovali jinde a tak jsem se po...strachy vydala na vlastní pěst domů. Nejakej ochotnej mládenec mi stopnul taxik a domluvil cenu a už jsem frčela...Jenže ten mládenec v tágu změnil názor na cenu a chtěl 500rublů místo 150. Tak jsem se s nim asi 10 minut hádala, trochu anglicky, trochu německy, česky rusky a nakonec jsem mu řekla, že pokud mi neukáže 350 rublů nazpátek (na mých 500), nedám mu ani peníze a nehnu se z auta...Takže nakonec vyměk, asi se bál, zkoušel mě napálit, ale nakonec to vzdal a dal mi nazpátek...chichi. Docela vzrůšo, první noc....
Bylo to super. Co vám budu povídat. Bylo to ve dnech 22.-25.3., takze opět všechno píšu se zpožděním, ale ono to asi jinak nejde, protože když dorazíte zpět v neděli večer a hned od druhýho dne máte školua daedlines, jinak než až po škole to napsat nemůžu.
1.den- čtvrtek
Hned od rána to bylo napínavý. Sraz byl před školou v šest ráno - naštěstí jsem jela s jednou holčinou autem a nemusela jsem na kole...Byla jsem tudíž včas, což se nedá říct o jedné z holek, která v půl sedmý byla vzbuzená telefonem naší průvodkyně aby nám řekla, že se teď vzbudila a bydlí 5km od centra. Takže jí průvodci dali limit a protože nedorazila, jeli jsme bez ní. Bylo nám jí trochu líto, protože počkat jsme možná mohli... Pak už bylo všechno v pohodě a cesta docela utekla, protože jsme spali ,někdo mastil karty...znáte to. Na hranicích to bylo v poho z finský strany, z ruský to bylo horší - asi tak milion kontrol a nejlepší to bylo v budově, kde na celej autobus byl jeden člověk a trvlo to dlouho...Alepustili nás tam všechny,takže pohoda...Příjezd do Petěrburgu byl zajímavej, všichni vyndali foťáky a mohlise přetrhnout ve focení přes skloautobusu. Město bylo totálně zacpaný autama, ale nakonec jsme se dostali až k hotelu Moskva. Po převzetí klíčů jsme hledali pokoje, byla to show, protože hotel se přestavoval, takže jsme jeli výtahem nejprve do pátýho patra a pak jsme měli vzít schody nebo výtah do sedmýho. Nebylo to značený, takže když jsme po chvíli našli pokoj, bylo to docela příjemný si sednout... Fakt luxusní pěkný pokoje, jen jedinou vadu to mělo, nikde se nemá pít voda z kohoutků...Ale co...Tak jsme se s Magdou, Seanem a Yannickem vydali na prohlídku města, prošli jsme toho docela dost- Něvský prospekt, kolem Kazanský katedrály, hl. vlakáče...mají tam docela supr budovy pro metro - jsme chvíli přemýšleli, který z těch divadel to může být, načež mě napadlo, že vlastně umim číst azbuku, tak jsme se docela nasmáli při zjištění, že ono "divadlo" je metro...:)) No po skoro třech hodinách procházení se všude jsme toho měli docela dost a šli do hotelu. Sprcha bodla a v půl devátý jsme jeli na "Ruskou večeři" - tradiční jídlo, pití (co to asi je???) a hudba. Bylo to super, nadlábli jsme se totálně a pak jsme vypili jednu, dvě, tři...flašky vodky u našeho stolu a poté vyrazili do klubu. Trošku mě lidi naštvali, protože šli na haus, na kterej fakt netancuju. Tancuju zřídka, ale tancuju. Ovšem haus, to je moc. A tak jsem chtěla s klucíma jet domů, ale než jsem se vrátila z WC, byli pryč, prevíti opilí. Ostatní jsem nemohla najít, zřejmě tancovali jinde a tak jsem se po...strachy vydala na vlastní pěst domů. Nejakej ochotnej mládenec mi stopnul taxik a domluvil cenu a už jsem frčela...Jenže ten mládenec v tágu změnil názor na cenu a chtěl 500rublů místo 150. Tak jsem se s nim asi 10 minut hádala, trochu anglicky, trochu německy, česky rusky a nakonec jsem mu řekla, že pokud mi neukáže 350 rublů nazpátek (na mých 500), nedám mu ani peníze a nehnu se z auta...Takže nakonec vyměk, asi se bál, zkoušel mě napálit, ale nakonec to vzdal a dal mi nazpátek...chichi. Docela vzrůšo, první noc....
2.den- pátek
Pátek byl docela krutej. Už od půl osmý byla snídaně (podle jedný informace jen do půl devátý), takže v osm jsme naběhli. Bylo to docela nechutný - dva plátky opocenýho sýra, polorozteklej kousek másla, marmeláda a poridge...já sním všechno, ale poté, co všichni vyprávěli o švédských stolech a dlouhých skvělých snídaních jsme byli, upřímně řečeno, krapet zklamaný... Ale co, řekli jsme si...aležízeň byla, tak jsme se zeptali, jestli můžem dostat víc džusu...prej NE!...tak vody...NE!...poté se ustrnul jeden číšník a přinesl nám ke kávě ještě hrnek čaje...no hnusnější čaj jsem v životě nepila. (Návod na místní čaj: Uvařte černej čaj, pytlík nechte louhovat tak den dva a ještě zatepla v něm vyperte ponožky, který měl fotbalista na zápase...a pokud je dostupná nepitná zapáchající voda, použijte tu, dodá potřebný škraloup a aroma...). No víc ani ťuk - o snídani.
Pak jsme se vydali busem do St. Catherine´s Palace a Tsars village. Cesta byla předevšim dlouhá, protože jsme uvízli v dopravní zácpě v centru...takže po téměř dvou hodinách jsme dorazili...ty dvě hodiny nám vyplnila naše ruská průvdkyně komentářem o Rusku a místech, kde jsme projížděli...ovšem téměř zpívala a občas mlela pěkný blbosti, kyž už neměla o čem..nikdy neudělala pauzu a ni na nádech, takže nás všechny potom bolela hlava. Ale palác byl supr, zlato (to především), a zdobení až až. Řekla bych, že docela dobrá ukázka ruskýho nevkusu...Ne to bych kecala - bylo to skvělý, venku krásný zahrady, vevnitř ohromující. Měli jsme supr chlapíka jako průvodce-výborná aj (asi byl v Kanadě, chlapec) a hlavně mluvil zajímavě, neplkal roky, ale to nejdůležitější, byl vtipnej a tak. Takže supr. PAk jsme jeli zpátky a do katedrály Prolitý krve, parádní kýč zvenku, velmi populární...Ale užasný vevnitř - na zdech jen a jen mozaiky, všechno totálně pokrytý malinkýma kouskama mozaiky. Nádhera. Navíc ty storky našeho průvodčího byly supr. Pak jsme si s lidičkama vyrazili do města, dali jsme si plněný slaný palačinky a nacpali se. No a stejná skupinka jako včera se spolu se mnou vydala na obhlídku centra. Našli jsme perfektní ulici (tj.nedlouhá ulice která je z obou stran obklopená naprosto stejnýma barákama, přesně vyměřená....) - paráda. No viděli jsme leccos zajímavého ale pak jsme jeli do hotelu,docela zničený. S Magdou jsme zašly do krámu pro cosi k jídlua večer se zas šlo do klubu...tentokrát metrem...docela legrace. Docela jsem se bavila, ale nevim proč lidi vždycky skončí v ňákym místě, kde hrajou samý blbosti, na který se nedá moc tancovat a navíc tam tančí chlapci v trenkách, to docela hegeš... Tak jsem to tentokrát zabalila dřív, abych byla ready na další den....
3. den - sobota
Opět snídaně, tentokrát jsme si pospali díky faktu, že snídaně je vlastně až do půl desátý (ta samá, stejně nevábná) a pak vyrazili na tour po městě. Byli jsme v St. Peter and Paul fortress, to mě maličko zklamalo, čekala jsem něco víc...Ale viděli jsme děsně vtipnou skupinku běžců podél řeky,no - no comment, nasmáli jsme se... Stavili jsemse u různých zajímavých míst, ale nej byla katedrála Sv. Isaaka, to bylo supr. Zvenku mi to připomnělo St. Paul´s Cathedral v Londýně, ale ta je neporazitelná...vevnitř spousta mozaikových obrazů a nádhera.I když pořád preferuju střídmější stavby - resp. interiéry. ALe nejlepší byl ostát pod hlavní kopulí, to byl docela úlet. No a pak byl obídek - skvělé plněné pastry - lososovej byl supr. Pak jsme zamířili do Hermitáže, to je prostě mega a monstrozní. To jsem si prála mít o dva dny víc,abych to stihla všechno...
Večer jsme šli na balet, to je taky veselá story. Bylo nám řečeno, že je štěstí, že sehnali lístky...ale divadlo je docela vypeklo, resp. nás, protože nám dala 2 papíry, což byl lístek pro6 lidí, ty nejhorší místa, kde když sedíš, nic nevidíš. No byli jsme zpruzený už proto, že jako cizinci platíme 10x víc než Rusové, to je prostě zavedená věc. Takže jsme furt hledali nejaký volný lepší místa. Po první "třetině" jsme s Magdou hledaly lepší místa, a nakonec jsme našli tam, kde jsme seděli jen o pár míst vedle než na začátku a viděly jsme supr. Takže nakonec to bylo skvělý. Chápu, proč je ruskej balet pojem. Ale na druhou stranu už vim, že jednou balet vidět stačí. Z nějakýho důvodu preferuju klasický divadlo víc... Ale zážitek ohromnej, Romeo a Julie byli fakt supr baleťáci a stálo to za to...
Večer jsme byli docela zničení, nicméně jsem doufala, že dneska se lidi vykašlou na klub a půjdem někam na pivo a boršč. No trošku mě lidičci zklamali, protože než jsme se vypravili, byla skoro půlnoc a oni pak chodili dlouho po městě a žádná putyka se jim nezdála dost dobrá - a nakonec jsme jedli kebab. Musim říct, že mě trochu otrávilo, že když jsem s Magdou dvakrát šla do klubu, že jsme taky jednou nemohli mít program, kterej by se zamlouval mně... Takže jsem nestihla dvě věci: vidět Auroru (zevnitř-bylo otevřeno jen do 5pm, což se při nabitym programu nedalo stihnout) a jít večer na pivko a boršč...Ale stejně to bylo povedený, i když jsme byli totálně zničení, program byl nabitej...příště by bylo lepší jet na týden, a mít všechno víc v pohodičce...chichi, ale stejně jsem pořád měla víc energie než většina lidi, což mě docela těšilo.
4. den - neděle, odjezd
Ráno už "tradiční" snídaně...Poté balení a odjezd. Vůbec se nám nechtělo, bylo to těžký... Jeli jsme zpět přes Viipuri, rusky Vyborg, a nakoupili jsme tam vodku, pivka, gdo chtel cigara, a tak - proste za levno. Ale Fini maji limity, kolik toho prevezt pres hranice. Vesli jsme se v klidu, jn jsme si s Magdou koupily každá dva kusy sýra, páč byl vynikající a za pár šupů a kousekšunkový rolky...Teprve v autobusu jsme zjistili, že se to nesmí. No klepaly jsme se jak ratlíci, protože se nám nechtělo to nechat na hranicích. Rusové - zase asi 4-5 kontrol, ačkoliv nekontrolovali věci. No a u Finů jsme museli vzít svoje zavazadla, bylo nám řečeno, že to budou skenovat atd. Ale byli v dobrým rozmaru, takže ačkoliv jsme mysleli, že u Rusů to půjde rychle, čekli jsme tam asi 1,5h, zatimco u Finů jsme očekávali hodiny a hodiny, byla to otázka pár minut... Neskenovali nic, takze jsme úspěšně převezli všechno. Ale Kaisa, naše průvodkyně, říkala, že to ylo štěstí, že často ty skeny dělají... No a v závěru náš řidič potvrdil, že je fakt supr chlapík, dovezl nás až domů - před baráky v Hukanhautě, poté před baráky v Latolankatu a pak do centra. Prostě zlatej - pochopil, že ty piva a ostatní láhve se těžko povezou na kole...:)))
Na závěr: AKCI ZDAR! POVEDLA SE!!!